Vše to začalo 8.8.2oo7, nebo vlastně dřív, ale to tu nebudu rozvádět. Prostě 8.8.o7 se na svět mimo spousty jinejch dětí vyhrabala i Terezka. Přestože se o ni staral v prvních dnech tatínek, rostla ve zdraví a spokojenosti, aby se dočkala svých prvních narozenin. A k těm dostala krásný dárek. Dvojnásobné ANO maminky a tatínka. A my, motorkáři z Habří jsme na tu slávu, pivo, prasátko, muziku atd. byli pozvaní. Tož jsme tedy svolali schůzi, na které bylo nutno vymyslet svatební dar. Vázičky, hrnečky, topinkovač od nás snad ani nemohli Cccendovci očekávat. Zajisté očekávali nějakou blbost, tož jsme je nemohli zklamat. K získání dárku bylo třeba převlečení Cccendy za Janičku a Janičky za Cccendu. Nějak se jim do obrácených rolí nechtělo, ale po chvilce si je vysloveně užívali.[Not a valid template]Po uplynutí dané hodiny, během níž jsme se královsky bavili Cccendovými pokusy zachovat si ladné křivky, dostali novomanželé poukaz na prožití romantického víkendu v luxusním svatebním apartmánu v oblíbené a hojně vyhledávané lokalitě. Lokalitu určili vcelku bez problémů a rychle. Samozřejmě v Habří. Ale nějak se jim nezdálo, že by zrovna v Habří měl být luxusní apartmán. Nonono! To že je v Habří pouhých devadesát obyvatel, neznamená, že by se u nás nedalo ubytovat luxusně a nadstandartně. Ještě týden před plánovaným víkendem se ze mne Cccenda snaží tahat rozumy, cože jsme to vymysleli za blbost, a kdepak že je ubytujeme. Nezatloukám, na rovinu přiznávám, že v krásném penzionu, v nádherném svatebním pokoji. Hodně divně se na to tváří a nevěří, hýzl, nevěří, že v Habří cosi takového je. A pak nadešel onen víkend. Zahájil ho již ve čtvrtek Boš s rodinou. Přijel z kraje krásného, moravského do kraje ještě krásnějšího, jihočeského. A přivezl sebou manželku Katku, dcerku Peťu a synka Martínka. A ten mne tedy fakt dostal. Hned, bez předchozího dlouhého seznamování se nechal chovat a vůbec ode mne nechtěl. A už vůbec né k tatínkovi. Ačkoliv Boš tvrdil, že synátora fakt nemlátí ani jinak netýrá. Večer jsme poseděli u Marušky v penzionu, probrali poslední detaily nadcházejících dní a někdy mezi třetí a čtvrtou tulamorkou jiskřili skvělými nápady. Za nejlepší považuju nařízení novým čestným členům motorkářů z Habří zajištění našeho velvyslanectví v jejich domovech. A pak nadešel páteční večer 26.9.2008 a s ním dorazili i skoronovomanželé. Jejich překvapený a mírně znechucený výraz ve tvářích, při spatření trochu vybydlené a dost opotřebované chatky, bych vám přála vidět. Trochu rozpačitě krčili rameny. Cccenda se kolem smutně rozhlížel, kdeže jsou motorky a jak to, že se tu nekoná žádný sraz a Janička se vzmohla na slaboučký protest. Prý jim tam bude asi zima. Tož se naše srdce ustrnula, zavázali jsme hlavním aktérům oči, aby je ta nádhera nepovalila a dovedli jsme je do onoho, opravdu krásného, pokoje. A tady se jim oči rozzářili překvapením a obdivem, tohle v Habří fakt nečekali. Ještě je trošku dojalo jejich svatební foto visící nad postelí.[Not a valid template]A pak se šlo jen tak mírně pařit. I s Terezkou. Ta holka má fakt výdrž, po kom ona asi bude?! Boš sedí s haberským kamarádem, taktéž postiženým jadernou energií, a živě se baví, pro nás úplně cizí řečí. Nás ostatní baví Ficcus historkou, kterak koupil kamion pytlů na mrtvoly s myšlenkou, že kupuje skvělé a děsně laciné spací pytle. Máte-li někdo zájem o krásný, nepromokavý pytel na mrtvolu, obraťte se na 602409512. Po další, bystré Ficcusovo myšlence o novém vytápění baráku tělem, už to Boš nevydrží a ptá se, cože je vlastně Ficcusova profese, zda on náhodou není brouk Pytlík, práce všeho druhu. A náhle, do těchto hodnotných debat, vstupuje Maruška s tulamorkou na tácku a se slovy, že pro nás vyhlašuje tento víkend množstevní slevu na tulču. Začíná nám to dobře. Janička využívá luxusního bydlení a naloží své tělo do vany. Ještě počkáme na Alexe, jedoucího z Vídně v noci a v zimě. Vypadá dost unaveně, ale prý né z cesty, ale z toho, že dnes nafoukal 250 balonků. Ubytuje se na chatce č.1 a vyhlašuje mejdlo na jedničce. Nikdo se nepřidává, jdeme spát.[Not a valid template]V sobotu ráno mají Cccendovci malá očička. Cccenda od tulči, Janička od Cccendy a Terezky. Terezka prý vůbec nespala, chtěla navštívit slíbené mejdlo na jedničce a Cccenda prý chodil kolem postele a ptal se, kde má postel. Plán na dnešek nám trochu zkomplikovala Janičky alergie na přírodu, prý do lesa fakt nemůže, páč by se tam udusila. Škoda, lesní plán považuju za vydařený. Alex nás sice přemlouvá, že to Janička dá i když to ještě neví. Se Siskinkou ho ujišťujeme, že to fakt neriskneme, on na to odpoví, že tedy dobrá, že to tedy chápe, že Janička není taková gumová Haberačka jako my. Nevadí, navrhujeme plán náhradní. Janička nadšeně souhlasí se zoologickou na Hluboký. Ještěže má alergii jen na flóru a ne na faunu. Motorkáři dostávají písmenka, ze kterých by si měli Cccendovci večer vyluštit, kdepak že mají ukrytý svatební dar. Má to malý háček, za každé písmenko musí splnit úkol. Alex se chopí příležitosti a tvrdí Janičce, že má písmenko ukryté pod jazykem a přemlouvá ji k hledání. V ZOO jsme se trošku rozprchli, no vlastně jsme ji celou mírně zaplnili. Lenku zaujal latinský název pro straku obecnou, je celá spokojená a hned má úkol pro Cccendovce. Mne zase zaujal nápis ČESKÝ LES na jakémsi pavilonu, vlezu papundeklovými dveřmi mezi nějaké divné křoví, betonové skály a pomyslím si, že sem Janička nemůže, páč by otekla. První na koho v umělé houštině narážím je Janička.[Not a valid template]No obědě se nic zvláštního nestalo. Tedy alespoň si na nic nevzpomínám. No, když tedy nepočítám Siskinky úkol, aby Janička s Cccendou proběhli na dětském hřišti opičí dráhu. Naše fandění pár jedinců trochu rozehřálo a tak Icing děsně skvěle klopil na dřevěný kachně až dřel koleno o kačírek, přičemž vyřvával ,,to je moje první kolínko, hurá, dovedu to!“ Cccenda to taky chvíli dovedl, ale prudkou levou neustál a vyškarpil se. Po drsné jízdě Siskina s batůžkem už personál restaurace nevydržel a přišel nám něco říct. Ani vlastně nevím proč. Všechny naše přítomné děti byly přeci děsně hodné a krásně si na hřišti hrály. Myslím, že moc nechápaly, proč tak rychle mizíme. No rychle, asi moc rychle ne. Zdeněk si ještě našel čas přehazovat Kačku po hlavě za ohradu k ovečce. Ovečka nebyla ovečka, byl to beran. Zdeněk měl velké hoňky Kačku vytáhnout dřív, než se s beranem blíže seznámí. Zato ho napadla agresivní černá labuť a užmoulala mu mikinu. Mám dojem, že je nejvyšší čas ze zologický zmizet.[Not a valid template]Vracíme se do Habří, kde se naše banda rozrůstá o Karla, Ninu a Michálka. Začíná ženský plkání kterak který drobeček papá, kaká, blinká, krká, spinká. Drsní chlapi toho mají dost a jdou si hrát s letadýlkem. Letadýlko je Boše a on ovládací krabičku z ruky nedá a nedá a nedá. Je JEHO a on ji nikomu nepůjčí!!! Hlavně néé Siskinovi! Na krabičce jsou dvě páčky, to je pro Siskina moc a to by fakt nezvlád. Je po bleše. Při návratu z leteckého dne má Siskin blízko k slzám. Ještěže ho Cccenda s Janičkou rozveselí splněným úkolem. Tanec, básnička, zpěv. Jo jo, jsou to Moraváci, tohle jim fakt nedělá žádný problém. Dáváme si trochu pohody a klidu před večeří. Někdo hraje pinčes, někdo jen tak relaxuje, a Siskinka si přeje stáhnout fotky od Cccendy. Přechází ji to, když vidí jeho hodně opotřebenou flešku. Prý ji nechce, protože by si s ní zničila svoji dírku. Postupně přijíždějí další gratulanti ( PeťaFazer, Andy, Myška, Mac…) a Cccenda začíná vypadat spokojeně. Konečně ten vytušený sraz. A pak už jen trochu nudný večer. Bezva dlabanec od Marušky, přání Alexovi k narozkám. Trencle s logem Motorkáři z Habří jen tak někdo nemá. Alex jó.[Not a valid template]Udělení titulů Čestný člen Motorkářů z Habří a s ním spojený proslov, proč že si ho dotyční zaslouží ( někdo to dal, někdo ne). S nápadem na zřízení konzulátů souhlasili všichni. To jsem tedy zvědavá, kdy se objeví ve Vídni pod cedulkou Církevní škola nápis Konzulát MOTORKÁŘU Z HABŘÍ. JaBa nás trochu vyděsí myšlenkou, že teď je vlastně KONSUL, osvícený konsul! A zase o kousek povyrostl![Not a valid template]Cccenda zuřivě zjišťuje latinský název straky obecné a né a né ho zjistit. A pak se nám oslava zvrhne trošku očekávaně ve schůzi probírající dětský tábor. Láďa si mi druhý den trošku stěžoval, že ho v půl druhé přivábilo světýlko, napovídající, že konzumujeme zlevněnou Tullamorku a na místě zděšeně zjistil, že nekonzumujeme, ale fakt vážně hovoříme. A to prý komunistům nikdo nevěřil, že dokážou schůzovat hodiny a hodiny. On už tomu prý věří. Hotovo, konec, spát! A ráno na snídani. Cccendovcům se nepodařilo vyluštit tajenku. Nevadí, vzdávám se. Dostávají novomanželské blahopřání s textem, že co by prý ještě chtěli, neboť dárkem byl tento víkend. Tak ještě zapakovat novomanželskou fotku, Terezku, Martínka, Peťu, letadýlko, atd. a pomalu se rozloučit. Nevadí, však my zase vymyslíme nějakou blbost. AHOJ PŘÍŠTĚ! Straka obecná se latinsky nazývá PICA PICA!