31. 7. – 19. 8. 1998

Rakousko, Itálie, Monako, Francie, Španělsko, Andora, Německo

siskin a siskinka na Kawasaki KLR650 Tengai

Protože jsme se začali chystat k rozšíření Čížčího rodu, napadlo nás vyrazit na nějakou delší cestu, než se začneme věnovat mrňousům. Bylo nám jasný, že s pinďama už to tak snadno nepůjde. První co jsme museli vyřešit byl dopravní prostředek. Jawička byla sice dobrá, ale na delší cestu trochu pomalá a líná. Bleskurychle jsem prozkoumal inzeráty a bazary a koupil Kawasaki KLR650 Tengai. Jedinou investicí do motorky před cestou byla zadní guma. Původní plán cesty byl Rakousko, Itálie, Řecko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko. Z finančních důvodů (trajekt z Itálie do Řecka) jsme nakonec zvolili trasu, která je uvedena v nadpisu. Vyměnili jsme nějaké peníze, nakoupili zásoby konzerv, na motorku jsem přidělal na vlastnoručně vyrobenou konstrukci kufry (boční jsou vlastní výroby z laminátu, zadní Givi si půjčuji), sbalili jsme věci a můžeme vyrazit.

1.den – pátek 31.7. – 38km
Habří, Č.Budějovice, Kamenný Újezd, Habří

V 16:30 vyjíždíme z Českých Budějovic, u Kameňáku nás chytá šílená průtrž mračen, a tak se schováváme u benzínky. Dali jsme si kafe z automatu, a protože jsme usoudili, že promoknout hned první den je blbost, otáčíme k domovu. Protože motorka je silně přeložená, blbě se ovládá a zadní Avonka se do blatníku nechce nějak vejít (prodřeli jsme ho), vyhazujeme doma část zásob a od rodičů si půjčuji ještě nějaké marky.

2.den – sobota 1.8. – 429km
Habří, Linz, Salzburg, Německo, Rakousko, Zell im See, Mittelwalde, křoví u silnice

Ráno vysvitlo slunce a tak hned vyrážíme. První den jsme vzali více méně jako tranzitní bez větších zastávek. Protože jsme chtěli ušetřit, nekupovali jsme dálniční známku a jeli po okreskách. Nakonec jsme stejně neušetřili, protože jsme za Salzburgem zaplatili průjezd Grossglockner Hochalpenstrasse (230ATS). Tam jsme zjistili, že naše oblečení (kožený bundy a rifle) není ideální. Na to, že je půlka prázdnin, leží kolem cesty sníh, mrholí a je tady zima. Po přejezdu Alp hledáme místo na spaní, nakonec ležíme za křovím kousek od silnice.

[Not a valid template]

3.den – neděle 2.8. – 363km
křoví u silnice, Itálie, Benátky, Peschiera del Garda, jezero Lago di Garda, kemp Butterfly

Přes kousek Italských Dolomit se řítíme do Benátek. Je děsný vedro. Dorazili jsme kolem 14:30 hod., dost dlouho hledáme místo na parkování, protože do města se nesmí a placený parkoviště na okraji není nic pro naši peněženku. Ve směnárně měníme 50 DM za 44500 Lir. Spletí úzkých uliček, přes mnoho kanálů plných odpadků a gondol s gondoliéry a turisty, podle směrovek hledáme náměstí Sv.Marka. Je nádherné, plné holubů a zajímavých staveb. Za 6000Lir si kupujeme brožuru (v češtině) a mapku. Protože je opravdu děsný vedro dáváme (neradi) 3000Lir za 1,5l vody. Po prohlídce Benátek (18:00) najíždíme na dálnici směr Miláno, tankujeme 11litrů benzínu (20000Lir). Protože se žene bouřka tak ve 20:30 hod. sjíždíme k jezeru Lago di Garda. Dálnice nás stála 11500Lir. Zajíždíme do prvního kempu (2 osoby, 1 stan = 37700Lir). Leje jako z konve, nestíháme vůbec nic. Naštěstí nás nechávají nějací Italové přespat u nich ve stanu, vedle jejich karavanu.

[Not a valid template]

4.den – pondělí 3.8. – 328km
Brescia, Cremona, Piacenza, Bobbio, Genova, Orco Feagle, křoví u dálničního tunelu

Po společné snídani s Italama vyrážíme dál kolem jezera. Prší a je 19°C. Trochu jsme zabloudili a jedeme kolem jezera dýl než jsme chtěli. Chvilkama neprší. Konečně se chytáme a míříme směr Brescia do Genova. Projíždíme nádherným kaňonem, údolím podél nějaké říčky. V Janově je houby značení a navíc začíná zase lejt. Přestává nás to bavit. Najíždíme na dálnici. Trochu jsme to zblbli a nevzali jsme si lístek u závory, zastavujeme až za ní. Naštěstí za námi jedoucí Ital nám ho vyzvedl a dovezl nám ho. Kromě toho, že prší, se brzy dostáváme do zácpy. S kuframa se tudy dost dobře nedá prokličkovat a tak se v tom dešti vlečeme krokem mezi „plechovkama“. V tunelu se dusíme výfukovýma plynama, venku mokneme. Konečně jsme se dostali ze zácpy a mastíme to dál. Večer sjíždíme z dálnice (8500Lir) ve vesnici Orco Feagle. Za vsí hledáme místo na spaní. Našli jsme a zastavuji u krajnice. Školácká chyba. Zastavil jsem moc na kraji, a když dávám nohy na zem, pravá šlápla do prázdna. Skáceli jsme se k zemi. Je to skvělý, nejenom že celej den leje, ale ještě se tady válíme i s motorkou na zemi. Protože je Hanka namakaná, povedlo se nám motorku zvednout. Zajíždíme do křoví, stavíme stan a jdeme spát. Stan máme asi přímo na dálničním tunelu, celou noc tady děsně hučí auta.

5.den – úterý 4.8. – 197,5km
Finale Ligure, Laiguégliá, Ventimiglia, Francie, Mente, Monako, Nice, Grasse, kemp za Grasse

Ráno opět prší, oblékáme si mokré šaty a vyrážíme dál k Francii. Ve Finale Ligure bloudíme a ptáme se karabiniéra na cestu do Ventimiglia. Naštěstí umí německy. Konečně se dělá hezky a v Laiguégliá se jdeme koupat do moře. Cestou tankujeme benzín, 1litr je za 1810Lir. V městečkách jsou děsný zácpy, ale poměrně rychle jsem se naučil jezdit podle místních pirátů na skůtrech, jenom ty kufry mě trochu omezujou. Za poslední Liry nakupujeme chleba (2020Lir), pití (1390Lir) a broskve (3265Lir). Konečně vjíždíme do Francie. Protože jsem z Itálie zvyklej jezdit jako „prase“, hned v prvním městě jsem si od policajta (na skůtru) vysloužil výhrůžné a káravé pohledy a gesta, protože jsem na rozdíl od něj nezastavil u přechodu chodcům. Odpoledne přijíždíme do Monaka. Prohlížíme si město, casina a nádherný přístav plný obrovských jachet (ze břehu vede lávka s brankou, u branky je zvonek s mluvítkem, na lodi dva svalovci, bazén a podobně). V přístavu potkáváme Pražáky ve dvou Velorexech. Vyrážíme dál po dálnici, platíme u mýtnice (mají tu jiný systém než Italové, platí se u každého nájezdu dopředu což je dost otravný, v Itálii se u vjezdu vyzvedne lístek a platí se až když sjíždíte) postupně Monako-Nice 8FRF, obchvat Nice 4FRF, Nice-Grasse 9FRF. V Grasse sjíždíme a jedeme směrem na Canyon du Verdon. Protože už se začala dělat tma, hledáme nocležiště. Moc dobře nám to nejde a tak nakonec končíme v kempu. Je tma jako v pytli, ale o to víc vnímáme vůni, která se tu všude line.

[Not a valid template]

6.den – středa 5.8. – 164,2km
Castellane, Grand Canyon du Verdon, Moustiers-Ste-Marie, Riez, Valensole, Oraison, soukromá zahrada u řeky

Ráno zjišťujeme co to tu tak voní, jsme v Provensálsku (voňavkářském kraji) a všude jsou tu pole s levandulí, růžema a jinýma bylinama. Ráno platíme za kemp 73FRF a jedeme do Castellane. Tam kupujeme v „íčku“ průvodce 25FRF a dva pohledy 4FRF. Kaňon je dlouhý 21km, u dna je široký 10-100m, u okraje 200-1500m a hluboký 250-600m. Na začátku kaňonu se Hanka koupe v řece Verdon (na můj vkus je to studený). Potom vyjíždíme nahoru a po hraně kaňonu jedeme na druhý konec. Protože zastavujeme za každou zatáčkou a díváme se do kaňonu a fotíme, cesta nám trvá strašně dlouho. Na konci kaňonu sjíždíme k jezeru Lac de Ste.-Croix, kde se koupeme. Odjíždíme směrem na Valansole a Orison. K večeru přejíždíme téměř vyschlou řeku a u nějakého domu se anglicko, německo, česko, ručně, nožně domlouváme s majitelkou o noclehu na zahradě. Poznáváme tady jací pohodáři jsou Francouzi. Postupně se sjíždí z práce celá rodina a sedají si ke stolu pod stromem. Klábosí, čtou noviny a popíjí víno. Každému nově příchozímu znovu a znovu ukazují náš stan a vysvětlují co jsme zač. V noci nám na stan skočila cikáda a rozhodla se, že nám trochu zacvrdliká do ouška. Kravál jako blázen. Plácnutím do celty jsme ji zahnali. pomalu usínáme. Lup. Ta potvora tam skočila znovu. Znovu děsný kravál. Plác. Lup. Kravál. Plác. Lup. Kravál. Plác……… Měli jsme větší výdrž a za chvilku ji to přestalo bavit. Nádherný nocleh.

[Not a valid template]

7.den – čtvrtek 6.8. – 195,5km
Avignon, Remoulins, Nimes, statek s bazénem

Ráno vyrážíme směrem na Avignon. V jednu hodinu odpoledne přijíždíme do města, které patří k nejnavštěvovanějším ve Francii. Bylo sídlem papežů a vzdoropapežů. Stojí tu nádherné paláce, vstupné do Papežského paláce je 49FRF/os. Zůstali tu mohutné hradby ze 14. století. Z vojenského hlediska dílo, které o sto let předběhlo dobu. Přes řeku, vlastně jenom do půlky, stojí most postavený ve 12.stol., restaurovaný ve 13.stol. a v 17.století do poloviny zbořený. V 15:00 odjíždíme směr Nimes, v Remoulines tankujeme plnou nádrž (19,66litru/115FRF), bylo na čase, už jsme jeli na rezervu. Asi sto metrů od benzínky nás motorkář (asi Švýcar) upozorňuje na něco pod motorkou. Ejhle, něco nám tam teče, a proudem. Benzín z karburátoru. Zastavujeme vedle pekárny na chodníku. Sundavám plasty, sedačku a plnou nádrž (sakra, to je váha). Na chodník si pokládám hadr a provádím sborku a rozborku Keihina (karburátor). Frantíci co chodí kolem moc nechápou. Byla tam nějaká nečistota a plovák byl zaseknutej. Povedlo se, montuju to zpátky. Opět si máknu s nádrží a jedeme do Nimes. Město je proslavené Římskými památkami: Maison Carrée – sloupový chrám, Amfiteátr pro 20000 diváků – nejlépe zachovalá stavba tohoto druhu na světě a mnoho dalších. Večer se ptáme u nějakého statku na nocleh a spíme na zahradě. Vedle stanu máme bazén, ale netroufáme si tam vlézt. Pani domácí nám ještě nese vodu s ledem.

[Not a valid template]

8.den – pátek 7.8. – 132,5km
Sété, Cap d’Agde, Vias, kemp Les Amandiers

Ráno nám paní domácí nabízí kávu, ovoce, rajčata a nechává nás doma umýt ešusy. Mockrát děkujeme. Jedeme do Sété, „Francouzských Benátek“, procházíme si město a zjišťujeme, že v městečku Cap d’Agde je podmořské akvárium. Jedeme se podívat. Cestou míjíme několika kilometrovou písečnou pláž. Vstupné do akvária je sice 2x37FRF , ale stálo to za to. Po prohlídce se vracíme na pláž, která je plná nádherných mušlí. Válíme a koupeme se do půl osmý a potom pokračujeme dál. Na spaní si tentokrát hledáme kemp. Našli jsme docela příjemný kempík i s bazénem (77,20FRF).

[Not a valid template]

9.den – sobota 8.8. – 185km
Beziérs, Perpignan, Španělsko, borový les

Ráno se koupeme v bazénu a pomalu (asi v 11hod) vyrážíme dál. Cestou stavíme na fotografickou pauzu v Beziérs, ale hlavním cílem dneška je Perpignan a potom Španělsko. Perpignan je nádherné město plné historických staveb ovlivněných španělskou architekturou. V letech 1278-1344 bylo hlavním městem království Mallorca, takže je zde královský palác, katedrála St.Jean, pevnost Castillet, muzeum a mnoho dalších zajímavostí. Kolem šesté hodiny pokračujeme dál směrem na Španělsko. Přejíždíme hranice a pokoušíme se najít nějaké místo na spaní, ale moc se nám to tady nelíbí. V nějaké vesnici se pokoušíme zeptat u několika domů jestli můžeme přespat na zahradě. Na rozdíl od Francouzů nás všude vyhání. Nakonec zajíždíme do borového lesíka. Na rozdíl od našich lesů jsou v něm stromy v řádce, nikde ani křovíčko a je skrz něj vidět asi kilometr daleko. Navíc na zemi leží asi 15-20cm dlouhé jehličí. U nedaleké vinice nás upozorňuje chlapík, že má psa a kolem vinice elektrický ohradník, v lese prý však můžeme zůstat.

[Not a valid template]

10.den – neděle 9.8. – 146km
Malgrad de Mar, Blanes, zemědělcova chaloupka

Budíček nám obstarali nějací mladíci s autem a naplno puštěným rádiem, kteří stojí na kraji lesa. Odjíždíme a zastavujeme u první pláže, kterou potkáváme. Koupeme se, jíme a relaxujeme. Dál pokračujeme podél pobřeží směrem na Barcelonu. Odbočujeme do Malgrat de Mar, kde chceme navštívit vodní svět, bohužel ve směnárnách měli pauzu do 16:00 a tak dlouho tady nechceme čekat, koupeme se v moři a pak odjíždíme dál. Zkoušíme najít nějaký kemp, abychom mohli nabrat vodu, protože voda kterou jsem nabral u benzínky je nějaká divná. Štěstí máme až v Blanes, i když voda také není ideální. Opět jdeme na pláž a v 19:00 odjíždíme. Cestou měníme 100FRF za 2440Peset, kupujeme chleba za 140Peset a jedeme směr Vic. Místo na spaní jsme našli v hájku mezi poli u nějakého domku.

11.den – pondělí 10.8. – 277km
Vic, Pyreneje, Francie, Andora, kemp Riberygua

Tentokrát nás budí zvuk mopedu projíždějícího těsně kolem stanu, šramocení v domku, přijíždějící auto a jeho troubení. Než jsme se stihli vyhrabat a sbalit, chlapíci už makají. Nastartovali v domku nějaký stabilák (čerpadlo), začali na poli prokopávat stružky a rozvádět vodu do kukuřice. Jedeme přes Hostal Rich a St.Hilari do Vicu. V St.Hilari žoudáme u nějaké paní vodu. Trochu špatně jsme odbočili a místo 37km najíždíme do Vicu 67km. Naštěstí je tu krásná příroda a pěkně klikatý silničky. Za Vicem vyjíždíme ze Španělska do Francie a jedeme dál Pyrenejskýma horama po Francouzský straně. K večeru vjíždíme do Andory. Žije zde 62000 obyvatel, rozloha je 453km2. Obyvatelé jsou Katalánci (28,6%), Španělé (49,7%) a Francouzi (7,6%). Úředním jazykem je Katalánština, měna je španělské peseto a francouzský frank. Tankujeme 18,86 litru za 1820 PTAS, to je 96,5PTAS/litr. Na noc jsme zajeli do kempu (76FRF). Vyskytují se zde medvědi a pavouk černá vdova (poznáte ji údajně podle 12 červených teček na břiše? Jo,ale otočte ji na záda).

12.den – úterý 11.8. – asi 239km
Andora la Vella, Španělsko, Francie, někde v lese

Dnes máme v plánu prohlídku hlavního města Andory (Andora la Vella). V informacích si kupujeme za 495PTAS brožuru o Andoře. Z pošty posíláme pohledy. Jsou tu dvě pošty, francouzská a španělská. Po prohlídce města jedeme znovu do Španělska. Tentokrát jedeme podél španělskofrancouzských hranic na Španělské straně. Pyreneje jsou opravdu nádherné. Musí se zde pouze dávat větší pozor na silnici, protože téměř za každou zatáčkou je stádo krav nebo koní, případně voňavý pozůstatek jejich pobytu na silnici. V poledne zjišťujeme, že nám přestalo fungovat počítadlo kilometrů. Hanka je začala počítat podle mapy. Odpoledne přejíždíme do Francie a jedeme směrem na Lurdy. Cestou hledáme místo na spaní. Zajíždíme do lesa, večeříme, Hanka píše deník a já se pokouším najít závadu na počítadle km. Nepovedlo se.

[Not a valid template]

13.den – středa 12.8. – asi 204km
Lourdes, Pau, Orthez, Dax, St.Girons Plage, kemp Les Tourterelles

Ráno zjišťuji, že jsem včerejším pokusem o opravu počítadla rozbil teploměr. Znovu rozebírám přístroje a vyndávám zapadlou ručičku. Projíždíme nižší částí Pyrenejí do Lurd. Tam navštěvujeme Horní a Růžencovou baziliku, jeskyni kde došlo ke zjevení Panny Marie a procházíme městečko. Rozbíjí se nám foťák, nepřetáčí se film. Zachraňujeme již nafocené fotky a přemýšlíme o koupi jednorázového foťáku. Na trávníku u parkoviště dávám foťáku poslední šanci. Trocha hrubého násilí ho přesvědčuje a opět začíná spolupracovat. Z Lurd odjíždíme k Atlantskému oceánu. Horko těžko nacházíme místo v kempu (všude mají plno). Mají v kempech zvláštní systém. Rozdělili je na jakési parcelky, které pronajímají. Nezáleží jim na velikosti stanu a berou to na kusy. S našim malým stanem by jsme se vešli úplně v pohodě. V kempu Les Tourtilles na nás proto málem volají policii, protože jsme si postavili stan jinam, než nám ukázali. Museli jsme se přestěhovat. Večer se ještě koupeme v oceánu. Je to paráda. Nádherně obrovský vlny. S rozběhem tam skočím po hlavě a najednou ležím na břehu s plavkama plnýma písku. U Hanky to vypadá zvlášť zajímavě, zvětšili se jí prsa (sice hrbatě, ale zvětšili) a vypadá to, že má v plavkách naděláno. V kempu je všude písek, padá nám motorka ze stojánku a ohýbá se držák kufrů.

[Not a valid template]

14.den – čtvrtek 13.8. – asi 251km
Mimizan, Cadillac, Libourne, Saintes, Niort, Parthenay, Thouars, lesík u silnice u kukuřičnýho pole

Ráno jdeme ještě k vodě, ale vlny se zvětšili a všude jsou cedule a žlutý vlajky (koupání na vlastní nebezpečí). Zastavujeme v Supermarche – chleba (7,90FRF), párky (7,30FRF) a bonbóny (16,75FRF). Zjistili jsme ceny v restauracích, za menu je to od 40FRF výše. Vaříme si v ešusu párky. Benzín tady stojí 6,59FRF za litr. Celé pobřeží Atlantiku je porostlé borovým lesem, protože na písku, který tady všude je, nic jiného neroste. A hlavně, borovice tu začali vysazovat úmyslně – proto, aby zabránili přesunu písku, který poháněn větry vanoucími od moře, zasypával stále větší a větší část vnitrozemí. Jedeme kolem nádherné písečné pláže, je dlouhá 230km. Z čista jasna se lesy mění na krásné a upravené vinice. Zajíždíme do lesíka jdeme spát.

15.den – pátek 14.8. – asi 363km
Saumur, Ussé, Azay le Rideau, kemp Bléré

Ráno vyjíždíme směrem na Saumur. Všude jsou vinice, kukuřice a slunečnice. Zaujali mě značky upozorňující na pikniková místa. Je na nich namalovaná lavička a stromy. Zastavujeme na jednom takovém místě a obědváme. Jedeme do města Saumur se stejnojmenným zámkem. Ze Saumuru jedeme podél řeky (Loira) k dalšímu zámku. Je to Ussé. Vstupné je 59FRF za osobu. Na nás trochu moc. Mlsně ho prohlížíme alespoň z venku a jedeme dál. U dalšího ze zámků, Azay le Rideau, to dopadlo stejně a tak si alespoň kupujeme brožurky a prospekty. Potom jedeme kolem Tours do Bléré. Za kemp platíme 36,93FRF.

16.den – sobota 15.8. – asi 158km
Chenonceau, Pagode de Chanteloup, Ambois, Chaumont Sur Loire, Blois, Chambord, kemp Nouan le Fuzelier

Hned po ránu vyrážíme k zámku Chenonceau. Je to zámek na vodě. V podstatě postavili most přes řeku a na něm zámek. Platíme 45FRF za osobu jdeme na prohlídku. Napřed procházíme park, potom si bereme písemného průvodce a prolézáme zámek. Každý si tady může chodit jak chce. Po prohlídce jedeme do Amboise. Cestou zastavujeme u 40-ti metrové pagody kde obědváme. Procházíme si Ambois a jedeme dál. Míjíme zámek Chaumont, kupujeme pití- orange 1,5l/7FRF a benzín 6,17FRF/1l. Projíždíme kolem Blois a Cheverny a jedeme k zámku Chambord. Je to impozantní stavba, 440 místností, 63 schodišť, 365 komínů, park 5500ha obehnán zdí o délce 32km. Nádhera.

[Not a valid template]

17.den – neděle 16.8. – asi 348km
Briare, Nevers, Moulins, Digoin, Macon, kemp Vonnas

V noci jsme měli děsnej budíček někde se rozezněla siréna. Šok. Děs. Ráno se rozhodujeme, že dnešní den bude tranzitní a jedeme do Národního parku Jura u Švýcarských hranic. Cestou zjišťujeme, že poslední pád motorky v kempu není bez následků. Prasknul svár na konstrukci kufrů. Pokračovat se s tím nedá. Provizorně to svazuju gumovýma pavoukama a všim co je po ruce. Jedeme sehnat nějakou dílnu se svářečkou. Bohužel je neděle a ve Francii se opravdu nedělá. Zastavujem u nějakého domu, kde je otevřená, na první pohled, vybavená garáž. Za domem je slyšet hlasy. Plno lidí sedí, popíjí víno a hrají petangue (nebo tak nějak). Jedna z holek naštěstí umí trochu anglicky, ale stejně je to na pendrek, protože nevíme, jak se řekne svářečka. Ukazuju jim na místě v čem je problém a jeden z chlapíků přináší vázací drát a kleště. Svářečka se asi řekne jinak. Jeho drátový svár, ale drží po zbytek cesty v pohodě. Během opravy se všichni i s vínem a židlemi přesunuli k nám a sledují co jsme za exoty. S díky odjíždíme a necháváme je dál „petanguat“. Zajíždíme do vesnice Vonnas a jedeme do kempu (48FRF).

[Not a valid template]

18.den – pondělí 17.8. – asi 231km
Bourg en Bresse, St.Claude, Lac de Vouglans, Cascades du Hérisson, Cirque de Baume, kemp Champagnole

Ráno kupujeme chleba a osm třičtvrtě litrových lahví vína na vyplnění místa po konzervách (76,90FRF). Potom tankujeme a jedeme přes Bourg en Bresse do St.Claude. Tam v „íčku“ bereme nějaké prospekty a jedeme k jezeru Lac de Vouglans. Od jezera jedeme ke Cascades du Hérisson. Tam si dáváme menší pěší tůru. Jdeme podél vody až k vodopádu a zpátky. Při odjezdu z parkoviště nás zachraňuje nějaká paní. Zapomněl jsem vyndat zámek ze zadního kola. Po odemčení pokračujeme podél švýcarskofrancouzské hranice k německu. Zajíždíme k Cirque de Baume a tento den končíme v kempu Champagnole.

19.den – úterý 18.8. – asi 408km
Morteau, Audincourt, Basel, Německo, Titisee, Ulm, v lese u silnice

V noci byla bouřka a slejvák. Ve vedlejším stanu, obří rodinný, situaci nějak nezvládají, asi jim tam teče. Hrozně se hádají. Hned ráno pozorujeme jak se za stálého hádání balí a odjíždějí. Po snídani vyrážíme směrem na Basel. Za poslední franky tankujeme plnou nádrž a nakupujeme v supermarketu. Pelášíme až do Německa. Cestou párkrát bloudíme. Večer končíme kousek od Ulmu v lese.

20.den – středa 19.8. – asi 450km
po dálnici kolem Mnichova, ČR, Železná Ruda, Vimperk, Habří

Dnes už to valíme jenom po dálnici co nejrychleji domů. Trochu nás překvapuje hranice mezi Německem a Českou Republikou. Celých dvacet dní jsem pasy nepotřeboval a najednou je nemůžu najít. Cestou ještě beru Hanku na jídlo do bistra U mrtvoly ve Vimperku a potom už domů. Do vany. Do postele.

Závěr:

v Itálii, Francii a Španělsku je teplo
v Itálii, Francii a Španělsku se dá jezdit s otevřenou helmou
v Itálii, Francii a Španělsku se Vám motorka nezas..e od much
v Německu a Rakousku nic z toho neplatí
ujeli jsme cca 5000km
bylo to super

zapsal siskin