Na Cccendu je spolehnutí. Cccenda má o nás motorkáře obavy, abychom se v zimě nenudili, tak nám připravuje zimní rozptýlení. Pár let za sebou už v létě hlásí termín ,,zimního boulink kapu Znojmo“. A taktéž pár let nám vyhrožuje, že tentokrát už opravdu, ale opravdu podlehneme znojemským machrům a pohár zanecháme v pořádající vesnici. A tak se stalo i letos. V létě oznámil datum – 7.2.2009, zavyhrožoval, že tentokrát budeme zírat na jeho plán a pak s pláčem a bez poháru opustíme jižní Moravu. Tož tedy 7.2. vyrazili z Habří Siskini, Ficcus, Lesan, Barča a Verča směr Asie. Siskin po cestě nadával na policajty před ním, na policajta za ním, na dodržování rychlosti. Já jsem nechápala, proč jsme nejeli na motorkách. Suché silnice a 5-7°C! Paráda! Né, mačkáme se v Siskinovo miniautě. K Cccendovcům jsme dorazili s 20ti minutovým předstihem a pán bytu nás za to nepochválil, prý je zvyklý, že se vždy opozdíme a teď jsme mu udělali bordel v harmonogramu. Postupně se dostavují Bullovi (haberské želízko v ohni) a znojemáci. Se znojemskými navazujeme rozhovor tam, kde jsme ho vloni přerušili a Ccceenda nás žene do dodávky. Vychází najevo jeho plán. Veze nás kamsi daleko. Říkám, ať mě vzbudí ve Vídni a zezadu se ozývají hlasy, že jim probuzení stačí až v Mariboru. Nakonec zastavujeme v Šatově před sklípkem. Moraváci se potutelně usmívají. Sami, znalí umění pití vína, spoléhají na naši nezkušenost a předpokládají, že se totálně zrubeme a nebudeme schopni výkonů na dráze. To ale neznají haberáky! Pan sklepmistr nás provází sklepem plným pronajatých vinných boxů, vypráví historii, snaží se ohromit jmény celebrit, majících zrovna v jeho sklepích své zásoby drahého moku. Kolem nás je prý vína za 30 miliónů korun. Část toho mění tu má i jakýsi Petr Jaroš. Kdo z nás jeho box najde, získá zdarma jednu drahou lahev. Našel ho Honza (nebo Lukáš?) ze Znojma. Cccenda hodně neochotně a mrzutě vyndavá klíče z kapsy, odemyká svůj box a nechává výherce vybrat cenu.

[Not a valid template]

Po chvilce bloudění, při kterém to chvilku vypadá, že Bullovci budou mít od teď jen dvě děti místo nynějších tří, neb se Nika ztratí, se všichni nacházíme a zasedáme k prostřenému stolu. Cccenda se ujímá role znalce vína, otevírá jednu lahev za druhou, nalévá nám a moudře o všem hovoří. Občas mu musí neméně moudře skočit do řeči Siskin, poněvadž si na etiketě přečte údaje odporující Cccendově výkladu. Ten se zlobí, že mu do toho, ksakru, nemáme kecat, že jsme tu od toho abychom chlastali! Lesan poslušně chlastá, Bull by chlastal rád, ale nějak mu to nejde a my ostatní se bojíme víc napít, abychom neměli rozostřený zrak a třesoucí se ruku. Přesto si čím dál víc se znojemáky rozumíme, jen mě naštve Honza (nebo Lukáš?) otázkou, kde že vlastně to naše Habří leží.

[Not a valid template]

Je načase opustit tento podzemní lokál a přesunout se do lokálu jiného. Bowlingového. Opět lezeme do dodávky a tentokrát se nám nechce spát. Naopak se všemu bezdůvodně řehtáme. Na místě činu se dělíme do pětičlenných družstev ke čtyřem drahám. Nás je jen devět a tak si losem vybíráme protihráče Zdeňka, aby nás posílil. Musím uznat, že ač Znojemák, hrál fakt za nás a snažil se. Po každé hře u dráhy zůstanou dva nejlepší a ostatní se budou důmyslně točit. Systém je to skvělý, jen číšník si to nemyslí a chvilku se nás snaží přesvědčit, že to je systém neskvělý, neřku–li úplně blbý. Ustoupil přesile a pak celý večer hledá kdo si kde a co a u kterého stolu objednal a těší se, až zmizíme. Jsou jedinci, kteří mu v tom bordel nedělají a způsobně sedí celý večer u jednoho stolu. Ale to je nuda, já se raději pokaždé otočím. Je to zábavnější 🙂 Snažíme se přesvědčit Bullovce, že jsme je opravdu nepasovali na čestné členy jen kvůli bowlingu. Jsou prostě skvělí! Bull jede jeden strike za druhým a Jana na dráze přímo baletí a ještě při tom získává body po desítkách. Siskin má divný, ale oprávněný pocit, že mu to tentokrát moc nejde. Ficcus má divný, ale oprávněný pocit, že mu to tentokrát docela jde. Ficcus si svých pět minut slávy užívá a trochu psychicky rozhazuje soupeře. Snaží se Soně ukázat správný hod, používá k předvedení pomůcku ,,padá, padá snížek bílý“, přičemž se snaží zapůsobit romanticky a elegantně. Romanticky možná působí (eleganci nechť zanechá Bullové), ale po Soniných dvou následných kanálech ho posílá kamsi a nechce si nechat radit. Já nemám pocit žádný, prostě jen tak házím a s údivem zjišťuji, že tentokrát nemám našlápnuto nejen na kanál roku, ale ani na poslední místo. Překvapivé!

[Not a valid template]

Postupně Cccendovi dochází, že jeho skvělý plán tak úplně nevyšel, že ho stál jen pár lahví dobrého vína a my se přesto opět hrneme k vítězství. A je to tu! Poslední kanál, poslední Bullův strike, poslední taneční kreace Bullové. A Cccenda se zamračeným výrazem píše výsledkovou listinu. 1.Bull 2.Rosťa ( Znojmo) 3.Bullová Vítězný tým: HABŘÍ 🙂

[Not a valid template]

Přebíráme ceny, poháry, platíme, Bull září, Cccenda se mračí a znovu lezeme do dodávky. Tentokrát má za volantem Bullovou. Zezadu se ozývají nejapné žerty o ženské za volantem, ale Bullová je umlčí naprosto profesionální jízdou. A u Cccendovic? Snaha o trochu párty, ale moc nám to nejde. Otevřená lahev vynikajícího vína zůstává nedopita, hromada jídla nesnědena. Cccenda odpadá s mohutným chrápáním. Během noci je k nám do pokojíku odejit Honza (nebo Lukáš?) z Jarošovic ložnice, děsně šramotí, budí nás, píše SMSku Lukášovi (nebo Honzovi?). Konečně je ráno. Budím bandu, zapínám odpočítávání časomíry do odjezdu a všichni na mne kašlou. Chybí tu Pepa a jeho autorita! Postupně po bytě bloudí pár ospalců (jen Verča je ze stejného těsta, jako já. Je vzhůru.), mezi nimi i Janička, dožadující se přátelské, růžové lentilky.

[Not a valid template]

Opouštíme byt Jarošů, opouštíme Znojmo, opouštíme Moravu a se Siskinkou za volantem míříme domů. A Siskinka, mající dojem, že je už dlouho nuda, chytá jedinou kroupu v okruhu několika set čtverečních kilometrů a rozbíjí s ní okno u skoro nového Siskinova auta. Chvilku se nás snažila přesvědčit, že dojela děsnou rychlostí čmeláka o rozbila sklo o jeho tvrdou prdelku (viz. přednáška Oldmann, Křišťanovice). Pak ji ještě rozhodí, že ji klidně na cedulích oznamujících jakou jede rychlostí tykají: ,,Zpomal! 67km/h“ A aby mě přesvědčila, že jet na motorkách by byla pěkná blbost, sešle na nás sněhovou kalamitu. Na Vysočině je svatba. Čerti se tam žení. I přes nepřízeň počasí dojíždíme v pohodě domů. Takže! Cccendo, opět už poněkolikáté! Dík za skvěle připravenou a zorganizovanou akci. Ahoj příště! 🙂 Barča