11. 12. 2004 Velká haberská vánoční besídka  – Habří – dolní hospoda salónek Letošní vánoční besídka byla ovlivněna Křišťanovickým srazem, kde jsme poznali spoustu nových kamarádů, přátel i známých. Protože nám s tou sebrankou bylo fajn, pozvali jsme si je do Habří. Pravdou je, že jsme se po veselých nočních výstupech některých jedinců v Křišťanovicích, trošku báli toho, co toto uskupení mladých a neklidných lidí, provede s naší malou, klidnou a mírumilovnou vesničkou. A proto aby si nemysleli, že se k nám dostane jen tak někdo, vymysleli jsme si na ně malou podmínku účasti. Tou bylo složení básně či opěvné ódy na Habří. Těm co nepochází z Jižních Čech, jsme navíc rozeslali vstupenky opravňující je ke vstupu do našeho kraje. Barča udělala vánoční výzdobu, na stěny salónku rozvěsila obrázky motorek a mapy se zakreslenými cestami minulými. Byla možnost domalovat sem i cesty budoucí. Sešlo se nás cca 25 a to, co nakonec zúčastnění předvedli, nám bralo dech. Všichni kvalitně podráždili svá básnická střívka a při některých dílkách jsme se téměř v křečích váleli pod stolem. Níže přepisuji některá z nich. Za odměnu jsme pak všem předali PFku 2005. Belf nám rozdal špunty do uší, abychom neohluchli, protože hrozně chrápe. Pak přivezl také nějaké respirátory, prý kdybychom někdy chtěli jet  k nim do Ostravy…načež před něj siskin postavil talířek s černým uhlím, kdyby si prý chtěl zobnout něco ze své domoviny. S respirátory od belfa byla sranda. Jihočeši absolutně netušili, k čemu asi tak ta věcička může být, a proto si každý hledal nějaký zajímavý způsob použití. Jsme prostě nápadití. Přišel Šlahoun a na hlavu mi nasadil  malou zelenou moto helmu, pro pocit bezpečí. Mak s Márou testovali před hospodou svá bojová umění. Brtňák se snažil vyrobit napodobeninu našeho moto trička. Tím se chtěl vyvléct z povinnosti vymýšlet báseň. Gus vyprávěl o své nehodě, a Drobeq si myslel, že když nasadí brýle, bude z něho inteligentní pan profesor. U baru jsme pili kofilky, které mě cca před měsícem na jedné párty tady v hospodě naučili pít místní osmnáctiletí kloučci. Teď jsem to učila pít ostatní. (Kdo nezná KOFILKU – v ústech rozmělňovat cukr z 1 sáčku, při tom si ťuknout s ostatními s malým paňákem rumu, na kterém je vysypána lžička mletého zrnkového kafe. Pak vypít, v ústech pořádně promíchat s rozmělněným cukrem a spolknout). Nejvíc chutnala belfovi a ccendovi. (Ti ji pak důsledně začali rozšiřovat po Ostravě a Znojmě). Belfovi po každém paňáku zůstal pod nosem kávový knírek. Nikdo jsme nechápali jak to dokázal. Při tom vzpomínal na svá mladá léta, když knírek kdysi nosíval. Z té nostalgie nakonec vytáhl svou občanku a všem nám ukazoval svou fotografii. Tak jsme se mu, chudáčkovi, vysmáli, že na ní vypadá  jako sňatkový podvodník. Nad ránem jsme si ještě s Wénou zazpívali o Wénovi a postupně jsme odcházeli spát. Někteří do svých domovů, někteří do pokojů rekreačního zařízení České televize a někteří ještě chvilku poletovali po Habří… a tak kdosi ráno pobaveně vyprávěl historku o tom, jak se mu před očima odehrála scéna jak z grotesky…Mak versus Jeník Čížků – kdo znáte tyhle dva týpky, jistě mi dáte za pravdu, že jejich váhové kategorie jsou značně vzdálené. Scéna: Jeník chechtající se a držíce rukou Maka za hlavu daleko od svého těla, a Mak mávajíce kolem něho svýma krátkýma ručičkama se snahou zasadit úder, volá: „Pojď se prát, pojď se prát, srabe!“ Jen díky alkoholovému opojení věřil, že by snad mohl mít proti tomuto Goliášovi nějakou šanci. Když se unavil, otočil se a chtěl prchnout kamsi do vsi. Při tom však vrazil do Pepy, který se časně nad ránem chystal na svůj tradiční tenisový zápas. Mak se napružil a s vytřeštěnýma očima stačil jen zamumlat: „Jééé! Pan luffa!“ a dalo by se říci, že stejně jako zhrzený pes se staženým ocasem, poslušně odkráčel do hajan. Ráno jsme se spolu se zbytkem lidiček, kteří přespávali v Habří, sešli v Hospodě u výborné česnečky, kterou připravila Barča. Probírali jsme uplynulý večer a noc. Z toho nás z ničeho nic probral luffy telefon. Volal Drobeq. Ten, který údajně ještě v klidu spí, teď do telefonu luffě líčil, že naboural s autem do plotu, a abychom ho přijeli vytáhnout, protože nemůže vyjet. Zděsili jsme se. Údajně se nacházel někde u Budějc. Nasedli jsme do dvou aut a vyrazili k městu. Nikde nikdo. Luffa volá, aby upřesnil pozici. Nakonec si na ceduli přečetl, že je v Závratech. (Pro neznalé – to je samozřejmě úplně jiným  směrem). Takže zpět a v Lipí doleva na Závraty. Na kraji vsi jsme uviděli „zdrblého“ Drobqua a dvě stařenky v zahradě, které mu spílali, hrozili rukama a zapisovali si jeho číslo. Naštěstí neměl žádné zranění, jen bylo trochu pomačkané auto. Kluci připevnili lano k nárazníku a začali ho vytahovat zpět na silnici. Mezitím přijel majitel zahrady, rovněž starší pán. Vyhrožoval Drobqovi, že zavolá policajty, a že ten plot nedávno spravoval. Drobeq vědom si toho, že je ještě pod vlivem, a že by to nemuselo dobře dopadnout, poslušně pánovi předal dost tučnou peněžní náplast. Odtáhli jsme ho s autem zpět do Habří. Pak nám vyprávěl, že se vzbudil kolem deváté a nikde nikoho nenašel. Tak se prostě sbalil a pelášil domů. Ještě, že se nestalo nic horšího. Tak to je z besídky už asi úplně všechno. Bylo to báječný. Díky Vám! zapsala siskinka ……..

[Not a valid template]

…….. Tak jo ještě něco Vám sem přidám, když jinak nedáte…. …….. Básničky: Že prý na Habří oslavnou ódu vymysleti jest. Toť opravdu za vstup do vísky krutý trest. Těžko hledat slov na místní architektonický skvost. Co říci o vísce, kde místo školy hospoda a tomu říkaj´ kultura. Po vyřčení těchto vět, Habrovákům rudne svět. Nu dosti bylo hanění, nyní přijde chválení. Vesnička je upravená, v kraji hezky usazená. Ač je Habří velikosti nevelké, koncentrace motorkářů jsou zde vysoké. Za Habřím se tyčí les, ve vesnici štěká pes. Závěrem se sluší říci, jsou zde dobří řemesníci. Snad vesničku nezničíme, až sem všichni dorazíme. Dorazíme, nezničíme, maximálně pozměníme. Gus …….. Znám malebnou vesničku, kde vůkol voní vřes. Tam vepří zavčas chodí spát, tam neštěk ani pes. Tam Čížci, Pufří šéfují a motorkám zde holdují. To krásné místo na světě nese jméno Habří, pojďme se napít, bratříííí. Evča (ficcusky sestra) ……. HÁDANKA bagry pivo siskini kawasaki v předsíni motorkářů plná ves vůkol pole, louky, les… kde to jsem? maRRio ……. V Habří tam se dobře žije, tam se jenom jí a pije. Horneťák to dobře ví, u siskina ve spíži, tam se vždycky připlíží. Vezme s sebou siskinku, je tam jenom chvilinku. Její smích je prozradí, kdo je zná to dobře ví. Habří, Habří tam jsou lidé dobří, všichni mají motorky, plaší s nima sýkorky. A co na to sýkorky? Podělaj jim motorky. Radek a Romča ……. Habří konec světa je, kde na motorkách se rajtuje. V sedle sedí siskin malý, v zatáčkách to pěkně valí. siskinka mu hubuje, že si čuňu nabije. luffa, to je bombička, vážně sexy kočička. Když nás jízda nasere, Barča pivko naleje. Na motorce jí to sluší, když jí motor správně buší, zahřeje to její duši. ficcus si dá dvě, tři velký, ficcuska však chytá lelky. Raději by šukala, než by na něj koukala. To je tahle partička, a tím končí básnička! Merlin (četl nejdřív upravenou slušnější verzi, ale tahle se mi líbila víc). ……. Koupil jsem si mašinu, vezmu mou milou a procestujem krajinu. Pojedeme přes hory, přes louky, pánové, držte si klobouky! Má milá třese se neb velkou rychlost nesnese. Byla to jízda plná pohody a teď hurá do hospody. Petr a Tereza ……. Na jihu Čech v malé vísce habří, všem jejím obyvatelům dobře se tam daří. Vísku vám tam brání převelice, maličtí siskini s bagry u hranice. Dvě hospůdky lidé v Habří mají, sem tam nějaké to pivo rádi si dají. Co nejdůležitější je na Habří pro vás? Že téměř každý je zde motorkář. A proto opěvujme Habří, protože se nám tady dnes dobře paří! Horneťák ……. ÓDA NA PRDEL Meze, pole, louky, hnůj a les uprostřed toho smradu leží ves. (kam jsem to bože vlez) To bude asi obec Habří, tam se motorkářům dobře daří. Homer a Ivánek ……. Co to jásá, křičí, září? To se ožrali motorkáři v Habří! Belf a Zdenka ……. Ó vy, z krásné Habří, jak jste všichni chrabří! Motorkáře máte rádi a jste milí kamarádi. Naplánovat dobrou párty, není pro Vás problém, nechybí tu jemné párky, přijíždíme v dobrém. Jaké však je překvapení, vzdušné zámky zmizí. Útulno tu věru není, místní rychle mizí. Místo akce v zdejším Pubu, kterou všichni čekali, pod mostem nás nechali. Všichni místní občané, shlíží na nás shůry – zkrátka večírek pro nezvané motorkářské můry. My se ovšem nedáme, vybydlíme stavení, na Vaše hrozby nedáme, začínáme tažení. Chcete-li nás udobřit, musíte se snažit, útratu nám zaplatit, řízky pro nás smažit. Wéna ……. Habří, jak libě a příjemně ten název zní, bohužel je to jen osada ochmelků a my jsme teď v ní. Hans Šiškin fon HaberŠtat, to je vůdce té tlupy, jízdou na Semgaji staví si na hlavě své tři zbývající chlupy. Za ženu má akustickou zbraň jménem siskinka, ano, to je těch dvou krvežíznivých monster maminka. Ti dva zabijáčci už si lžíce svých bagrů na nás brousí, zemře strašnou smrtí každý, kdo odtud utéct zkusí. Místní Cosa Nostra luffovic tady na to všechno dohlíží, všechny cizáky už sleduje pana luffy zrak ostříží. Věrným pomocníkem je mu jeho pražskej zeťák, nechvalně to prosluly koloběžkář Horneťák. Teď už tedy víte, jaká stvoření tady v Habří žijou, snad neurazili se a všichni se tu s námi do němoty zpijou. Mak …….. Habří to jsou motorkáři, maj nad hlavou svatozáři. Však i s touhle svatozáří, motorkama auta sráží. Čert ví, kde to Habří leží. Chtějí po nás věci, které vytvořit jdou stěží, přeci. Hle tuhletu slávy ódu, přednáším bych nepil vódu. mára …….. Pěju ódu na radost, že pozvaný do Habří jsem host… ÓÓÓ v Habří, Habří, Habří, tam žijí pouze lidé dobří! Vždyť mají tam i kulturní sál…tak kdo by se jim smál? Kdo by si to dovolil, pidisiskin by mu jí bagrem po hlavě ubalil. Je tam hrozná mafie a nikdo z nich skoro nepije… Velkej siskin stal se bossem, nad leckým teď ohrnuje nosem. Návštěvníky nutí, aby mozek trápili, když habercity navštívit chtějí, tak báseň složit museli. ÓÓÓ v Habří, Habří, Habří, tam žijí pouze lidé dobří! Já  Drobeq klidně sděluju, že nikoho neoblbuju všechno myslím upřímně a pít budu střídmě… Po sobě si uklidím a česnečku řádně zaplatím… Pak Vás všechny políbím já směle, až dejchne vám česnek do pr*dele :-)))))) ÓÓÓ v Habří, Habří, Habří, tam žijí pouze lidé dobří! To už by snad stačilo…by se z té dobroty i něco poblilo… Pojďte radši chlastat…konec světa může nastat, ať to rychle doženem a huby si vožerem. Říkáte si noc bude dlouhá? Báseň přednesla borovanská strouha! Noooooo….Sem prostě malej….(Tak už mi nalej) malej….ale šikovnej! Drobeq ……. V Habří, v Habří všem se dobře dabří. Na vánoční besídku vychlaďte nám desítku! Berem s sebou Brtňáci, ty budou pít paňáci! Na šestou se řítíme už se na Vás těšíme! Pepa a Renča – Marušky

[Not a valid template]

…….. A TO JE VŠE PŘÁTELÉ!!!!!!!   TJÁDÝDÁDÝDÁÁÁÁ!!!  ;o)