Výlov je proces, při kterém rybáři přemísťují ryby z rybníků. Tato činnost se provádí tak, že dojde k vypuštění rybníku, po kterém začíná vlastní výlov. Ryby jsou loveny buď přímo do sítí v rybníce zatahováním, nebo v lovišti, které může být přímo v rybníce, nebo pod hrází. Ryby jsou poté nabírány podběráky do přenosných vaniček, nošeny do kádí, tříděny váženy a nakládány na dopravní prostředek, který je rozveze na místo určení, většinou do sádek, kde čekají na svůj další osud.

Tolik k výrazu ,,výlov“ tetička Wikipedie. A takhle nějak vypadá každoroční předvánoční výlov u Siskinů. Pravda, trocha odlišnosti by se našla. Ryby se nenakládají na dopravní prostředky, ale do tašek sousedů a jejich osud je pevně dán. A takto to mělo vypadat i  23.12. 2015.

Ovšem vydra, nemající přístup k internetu má o procesu výlovu naprosto odlišné představy. Úplně obchází výraz: rybář, a přemísťuje ryby z rybníků sama. Rozhodně ne do sítí a poté do kádí, ale rovnou do svého břicha či do nory a předpokládám, že tam nejsou ryby ani váženy ani tříděny. No jo, jenže co má vydra chudinka dělat! O ní tetička Wikipedie tvrdí, že loví ryby a živí se jimi! Takže se podle toho chová (že by nakonec přístup k netu měla?).

Břehy siskinovic loužičky jsou takové krásné, upravené, všem se tam líbí a tak se tam zalíbilo i vydře říční haberské a rovnou v rybníčku si zřídila spíž. A žilo se ji tam krásně když tak s plným pupkem pozorovala hvězdy na nebi a lidi, kteří s mylnou představou toho, že si na Vánoce pochutnají na rybím mase, jí házeli do spížky jednoho šupináče za druhým. Vydra haberská si žila jako v pohádce ,,Vodníku otřes se“. Ale všeho do času. Zlaté rybí hody skončily, ryby došly a vydra se s kručením v chlupatém bříšku vydala hledat novou špajzku.

A tu přišli rybáři a zjistili…. tak to je vcelku jasný, co zjistili. A protože Siskini nejsou žádná ořezávátka, tak výlov nezrušili, ale sezvali vtipnou pozvánkou sousedy, kamarády, příbuzné tak jak to dělají v tento čas už hafo let. Výlov se konal! Jen bez ryb. Tetička Wikipedie si jistě vzteky rve písmenka.

Tak jako vždy tekl proudem punč, domácí cider a vzhledem k teplému počasí i pivo. Boule se za ušima nadívaly z hromad cukroví, perníčků a  buřtů. Vše jako vždy, jen se rybníčkem nikdo nebrodil. Což přišlo asi líto šelťákovi Denymu a pořádně se zmáčel alespoň v bazénu. Jeho pár minut slávy ovšem hodně rychle zastínil Siskin. Nakonec uznal, že výlov bez ryb je možný, ale bez promočených rybářů ne.  Pro pobavení hostů se rybníčkem trošku brouzdal. Pravda, nebyla to procházka úplně dobrovolná, ale to už je nepodstatný detail. Hosté se bavili, jedli, pili, stříleli, lovili rybičky nakonec přeci jen v rybníčku plavoucí, i když to byli jen olejovky v polystyrénu.

Zpoza nového plotu tu merendu smutně pozorovala vydra haberská. Na vrátkách visel zákaz vstupu pro ni i ostatní lutry lutry ;-). Cedule ,,plány vydry zhatí naši kapři boubelatí“ či ,,zabij vydru, zachraň kapra“ ji na náladě nepřidaly. A co teprve terč pro střelce ze vzduchovky vyvedený ze samých vydřích obrázků. Vydra, která si ani svých pět švestek sbalit nestihla, svěsila hlavičku na chlupatý hrudníček a odtáhla o rybník dál. My ostatní jsme se s přicházejícím večerem také rozešli, sice bez šupináčů v taškách, ale s plnými pupky a s dobrým pocitem, jak fajn to máme sousedy. Všem obyvatelům č.p. 56 moc děkujeme. A vlastně i tý vydře, která nám letošek trochu zpestřila 😉 . A zítra se uvidíme na punči 🙂 ………..

……..A sotva nám trošičku vytrávilo, tak jsme si měli dopřát nanovo. Je tu Štědrý den a s ním i tradiční punč na návsi.

Tady mi, prosím, dovolte trochu sentimentu. Po pár předcházejících diskuzích, okamžicích váhavé nerozhodnosti a úvah jsme v naší domácnosti došli k rozhodnutí vařit punč pro sousedy, kamarády, příbuzné a známé naposledy. Během deseti uplynulých let jsme leccos zažili, mnohokrát se zasmáli a musím přiznat, že mě neskutečně hřeje vědomí, jak se akce, která začala trošičku recesisticky u nás v garáži rozrostla. Tehdy, před jedenácti lety jsem uvařila 10 litrů punče a sešla se hrstka kamarádů. Tehdy bych ani náhodou nevěřila, že v následujících letech budu vařit litrů 80 a že se sejde až stovka lidí. Jsem všem, díky kterým se tato tradice tak udržela, díky kterým jsem měla každý Štědrý den radost z úsměvů, díky kterým se na haberské návsi rozhostila pravá klidná vánoční pohoda nesmírně vděčná. V tomto duchu jsem letos sesmolila pozvánku a předala tím voňavou, trochu lepivou štafetu obecnímu úřadu, který se od příštího roku organizace a vaření punče ujme.

A tím by sentimentální výlev mohl skončit. Teď čistě prakticky, jak to prostě letos bylo. No jak by? Jako každý rok. V naší dílně to ulepeně vonělo už od rána. Ještěže v prosinci nelétají vosy, i když letos bych se ani nedivila. Snad jen podle kalendáře poznaly, že mají zazimovat.

Ve tři hodiny se náves zaplnila neskutečným množstvím lidí. Dvě naběračky ani na chvilku nestihly vystydnout a po patnácti minutách jsem zahlásila, že hrníčky s plnotučným punčem začnu ředit tím dětským, řidičským. I přes tohle, játra chránící opatření, po dalších deseti minutách naběračky drhly o prázdné dno dvou hrnců. Poslední hrneček nalit. Teď je na čase poklábosit, potřást si rukou a popřát si krásné a klidné Vánoce. A rozejít se k načančaným a bramborovým salátem a rybí polívkou vonícím domovům.

A že nám je společně dobře, tak jsme se domluvili, že se dnes ještě jednou sejdeme. Pochlubit se novými bačkorami a ponožkami? Ne ne, dárky si předvádět nechceme. Chceme si zazpívat. Slavnostně o půlnoci před kapličkou. Co budeme zpívat? Tak ta otázka je fakt naprosto zbytečná. Co zpívat 24.12. o půlnoci jiného než koledy. A tak po slavnostní večeři a rozbalení dárků si nesedám s plným pupkem k cukroví a televizi, ale tisknu několik sad notoricky známých koled. Že jsou notoricky známé neznamená, že bychom jejich texty dali bez problému dohromady.

Před půlnocí se na návsi opravdu sešlo zdravé haberské jádro s hudebním sluchem i bez. Opravdu zazněly tichou, klidnou, sváteční nocí koledy. A že nám to někdy někde trochu ujelo snad nikdo neřešil. No a co? Šlo o bezchybný koncert nebo o pohodové setkání sousedů? Za B, je správně. I když odpověď na tuhle otázku je úplně zbytečná.

Vypadá to, že na Štědrý den 2015 vznikla další haberská tradice.

Díky všem a KRÁSNÉ VÁNOCE  🙂

Barča