3.9.2009

Já, Geoffrey – Aprilia ETV 1000 Caponord
Muf – Honda CX 650
Luboš – Yamaha XJR 1300

Nu což, moje manželka se definitivně rozhodla, že na poslední chvíly ještě odjede s oběma holkama do Itálie k moři naakumulovat letní slunce. Sice jsem již nic neplánoval, ale příležitost se musí chytit za pačesy 🙂 U nás v Habří to znamená, že si vyjedeme na výlet. Organizace byla vcelku jednoduchá. Dáme znovu Maďarsko a opět podařený penzion Vadvirág v Dunaalmás. Přes různé výhrůžky Kamila a Vlasty, že pojedou, jsme vyrazili ve čtvrtek 3.9. v 7.00 v již skoro klasické sestavě. Já ( Geoffrey ), Muf a Luboš ( Kališťák ). Pufferů a spol. měli v plánu Albánii, takže to vypustili.
Tentokrát jsme chtěli být co nejdříve na místě, takže žádné okliky a kufrování, směr Horn, Vídeň, Maďarsko a Dunaalmás. Původně jsme zamýšleli, že Vídeň opět objedeme severní stranou po silnici č. 10, ale nakonec jsme se rozhodli, že jí dáme městem. Jestli to bylo rozhodnutí správné či ne, to už dneska řešit nebudeme. Celkem vzato, máme jedno ponaučení. Vídeňáci neví, co je zelená vlna ( ať si zajedou do Gyoru, tam to mají zmáklé dokonale ). Takže jsme popojížděli po poloprázném městském okruhu přískokem skok, od červené k červené. Na našich strojích přímo báječný zážitek… Nakonec jsme to asi za hodinu a čtvrt dali. Výjezd z Vídně byl trochu chaotický a policie by při kontrole našich dálničních známek neměla radost, ale nebylo to schválně 🙂 . V Maďarsku jsme pak už byli co by dup. Jelikož jsme přesně věděli kam jet, po nějakých 170 km jsme byli v Dunaalmás, u našeho penzionku Vadvirág. Paní domácí nás opět vřele přivítala a po pár minutách si i vzpomněla, že jsme tu byli před měsícem. Ubytování opět klasika, odpad opět „smrděl“ a v kuchyni se hned začalo pracovat. No co, umyli jsme se a hurá na pivo. No dali jsme každý asi 5 Dreherů, mezi tím dvě obří mísy pro 4 osoby, jednu vepřovou, druhou drůbeží. Pak někoho napadlo, že dáme taky trochu toho vína. Zkousli jsem 4 lahvinky. Moooc pěkný večer. Ráno jsme dali snídaní a domluvili se, že radši zaplatíme, ať víme, jak jsme na tom. Takže zhrnutí:

2 x nocleh, velmi kvalitní apartmány pro 2 osoby. Měli jsme 2 pokoje.
15 piv ( 12° Dreher, točený 0,5l )
4 lahve výborného Ryzlinku ( r. 2006 – 2008 )
2 x mísa pro 2 osoby ( žrádla jak pro regiment ) s opékaným bramborem a hranolky
3 x snídaně

Cena celkem 156 EUR ( 1300,- Kč na osobu ) 🙂

My jsme věděli, proč sem jedeme.

Celkem ujeto 390 km

[Not a valid template]

4.9.2009

Jelikož byl výlet plánován na 3 dny a už jsme tu byli před měsícem, rozhodli jsme se, že dáme druhý den nějakou kulturu a relax. Oblékli jsme se jen do civilu a vyrazili do Komárom. Je to jen asi 20 km a chtěli jsme si to tam trochu prohlédnout. Věděli jsme, že v Komárom je nějaká pevnost, tekže vzhůru k ní. Netušili jsme ale, co je to zač. Pevnost Monostor, jak se jmenuje, je největší pevnost svého druhu ve střední Evropě a je součástí Komárenské pevnostní soustavy.

Více už oficiální informace:
Pevnost Monostor – oficiální stránky

V pevnosti jsme strávili několik hodin a opravdu je to velký zážitek. Buzerák má krásných 18 ha. Můžete si ji prolézt prakticky celou, je prázdná, ale vše je přístupné. Z pevnosti jsme odjeli k lázeňskému centru, kde je parkoviště a odpoledne jsme se chtěli jít vykoupat. Zaparkovali jsme motorky a vyrazili na procházku městem. Přešli jsme si Komárenský most na Slovensko, pokochali se krásou Dunaje, který je zde již opravdu obrovský. Cestou zpět jsme sedli na pizzu, kterou jsme skoro nesnědli, jelikož byla obří a hrozně sytá. Muf nejdříve koštoval z mojí a Luboše a když ji přinesli i jemu, nutil nám svůj podíl, protože by jinak prasknul… Po dobrém obědě jsme z Mufem šli do bazénu. Celkově nic moc, jen mě zaujali společné šatny a studená voda. Luboš si mezi tím zajel do Slovenského Komárna na turka, jelikož už měl absťák a pak nás neustále „otravoval“ krásnou slovenskou servírkou 🙂 Jinak je nutno podotknout, že v Maďasku mají taky moc pěkný holky, až nám ta koncentrace přišla divná.
Odpoledne se začalo dost kazit počasí, takže jsme sedli na motorky a jeli do penzionu. Cestou jsem trochu omrzl, jelikož jsem jel jen v šortkách a ochladilo se asi o 10C. Ještě že to bylo kousek. V penzionu nic nového, jen jsme se rozhodli, že nebudeme chlastat hned ve čtyři a že radši půjdeme na procházku do vesnice. Osud tomu nechtěl, v půli cesty se spustil slejvák, takže jsme museli jít chlastat až v 16.15. Tentorkrát jsme se drželi zkrátka, dali jen pivko na žízeň, skvělou večeři a pár lahví vína. No Muf prohlásil, že max. po páté lahvi jde spát. Jak řekl, tak jsme udělali. Byl pátek a hospůdka se zaplnila místníma, kteří to tu nakonec celkem dobře rozjeli a my je slyšeli ještě dlouho do noci.

Druhé placení:
3 x Dreher
3 x kompletní večeře
5 lahví Ryzlinku
3 x snídaně

Cena celkem 50 EUR ( 430,- Kč na osobu ) 🙂

Ujeto 50 km

[Not a valid template]

5.9.2009

No je ráno, snídaně čeká. Vyspali jsme se do růžova, dobře najedli, jen počasí nás trápilo. Prší a prší. Zima jak svině, horší než večer. Nu co, obléknout, zateplit a vyrážíme, směr Rakousko. Naštěstí asi po hodině jízdy, jak když utne. Modrá obloha, suché silnice, jen zima je pořád. Přijíždíme do Rakouska a já zkouším, jak dlouho vydržím s hladovým okem na palubovce. Jsem měkej. Po 60 km radši zastavuji a tankujeme ( měl jsem ještě cca. 2,5 l v nádrži). Luboše ještě na pumpě lustrují kvůli podpisu na kartě, který opravdu nebyl ani vzdáleně podobný své originální předloze. Luboš to okomentoval slovy “ přece si nemůžu pamatovat každej podpis … “ No nakonec mu uvěřili.
Přijíždíme k Vídni. Co teď. Dáme ji kolem nebo zkusíme jižní trasu po silnici č. 10 ? Ta vypadá dobře. Jedu první, v nejhorším pustím navigaci. Cesta byla pěkná, v centru Vídně jsem mezi koňskými povozy ještě nejezdil a kluci myslím taky ne. Nakonec zvítězil můj orientační smysl 🙂 . Pojedeme z kopce a tam musí být řeka. Po cca 40min. jízdy byla 🙂 Pak už to šlo jako po másle. Doma jsme asi v 15.30 . Jdeme hned k Pufferům na kafe a štamprdle. Mají z nás radost. Nu což, výletu je konec a já se těším opět na další akcičku v Dunaalmás.

Ujeto 390 km.

Celkem ujeto 835 km.