Asi je na čase přestat požívat vánoční pochutiny, popíjet punč a koukat se trochu hýbat.
Tak to jsme usoudili ve sváteční večer nad pivem a domluvili si sraz k výšlapu na Kluk na nedělní odpoledne. A aby to nebyla jen tak nějaká nevýznamná procházka, ihned jsme výpravu také pojmenovali. Vyrazíme na EXPEDICI ZA BRKOSLAVEM SEVERNÍM!
Že nevíte, co je brkoslav severní? Nevadí, my doteď taky ne. Tedy až na Dana, ten to věděl a řádně nás poučil. A teď to víme všichni.

🙂 Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je zpěvný pták velký jako špaček obecný.

Brkoslav severní na území Česka pravidelně zimuje či tudy protahuje, jeho početnost je však značně kolísavá. Dokonce existuje několik neověřených zpráv o hnízdění. Jediná Faunistickou komisí České společnosti ornitologické akceptovaná (březen 2003) zpráva o hnízdění je historická z roku 1941 ze zámeckého parku ve Smilkově, uznaná na základě objevené korespondence pozorovatele Libora Chaloupky s Otto Kadlecem. 🙂

Z toho je mimo jiné jasné, že čas který trávíme v hospodě, není časem promarněným, neb se tam odehrávají hodnotné přednášky z oblasti ornitologické (jako v tomto případě), či oblastí jiných. Prostě zde nasáváme vědomosti.
Dan nás ujistil, že tentokrát táhne brkoslav právě Habřím a právě zítra odpoledne s mezipřistáním na Kluku.

No, moc se nás v neděli v jednu na návsi nesešlo. Kačka, Dan, Muf, Radek, B+S a já.
Buď to bylo tím, že na Kluk je daleko a vysoko, nebo tím, že se z televizních škatulí valily pohádky jedna za druhou, či nezájmu haberáků o výskyt brkoslava v Habří.
Nevadí, Radek si upravil zánovní baťůžek na zádech, ujistil nás, že o jeho obsahu se dozvíme v cíli a budeme moc potěšení.
A můžeme vyrazit na jihozápad. Někde za Bíců kohosi napadne vzít to vzdušnou čarou. Dan se nesmyslného nápadu chytá a snaží se domluvit svojí chytré krabičce, aby nás tam tímto způsobem dovedla. Po pár stech metrech ji uklízí po Kačky neuctivé poznámce, že až dojdeme na Kluk, tak to Dan na své GPS konečně najde.
Na cestě nad pískárnou osvítilo Mufa. Rozhodl, že půjdeme jinudy. A k jeho cestě bylo třeba zdolat pískárnu. Postupně jsme v ní všichni popadali, jen B+S to zvládly bez pádů.
Kačka chtěla pomoci Radkovi a na chvíli mu vzít baťůžek. Nevím, zda měla v úmyslu se předčasně podívat na jeho dno, ale vím, že ji to neklaplo. Sotva si ho hodila přes rameno, tak na sebe upoutala slovy :,,Jé, Bejku, ti praskl popruh!“ Radek se zatvářil utrápeně a šlo se dál, alespoň do chvíle, než se baťůžek rozhodl, že mu jeho osud nevyhovuje, že nechce býti nošen na zádech, že chce býti taškou nosící se v ruce a praskl i druhý popruh. To Radek zamáčkl slzu, vytrhl smějící se Kačce baťůžek, neukázal nám, co v něm je a šlo se dál.
Tady někde, v největším trháku upadl Muf. A ještě se stihl před foťákem zamufit. Napadá mě, kolikrát už jsem viděla padajícího Mufa. Například v rakouských Alpách, na chorvatském Cresu, asi pracuje na rčení, v kolika zemích upadneš, tolikrát jsi člověkem.
Aniž bychom spatřili jediné pírko brkoslavovo, dosáhli jsme pohodlné cestičky turisticky značené, turisty navštěvované. A tak se počet turistů na kilometr čtvereční začal zvětšovat. A koncentrace obří dosáhl přímo u skály na níž je umístěn kříž ve výšce 741mn/m. Ano! Stojíme před vrcholem kopce Kluk v Blanském lese. A brkoslav nikde!
Vyšplhali jsme se nahoru, obsadili malý, zatím neobsazený úsek a toužebně koukali po stromech, zda se brkoslav neukáže a na Radkův taškobaťůžek, zda se jeho obsah ukáže. Brkoslav se neukázal, obsah baťůžku se ukázal. Radek vytáhl termosku vonící rumem, kelímky vonící plastem a mohli jsme si tady nahoře ťuknout. A k tomu ještě Dan odněkud vytáhl velké čokoládové bonbony. Prostě pohodička. Jen brkoslav chybí ke štěstí.
A v tu chvíli, k B+S sedícím pěkně u mých nohou přichází jezevčík. A že naše Besi + Sára, postarší kokřice, nejsou zrovna kamarádské k zvědavým psům, řekly mu po psovsku, ať jde odkud přišel. Tu ho spatří jeho panička a káravým, rázným hlasem ho okřikne: ,,FRODOSLAVE! ke mně!“ Myslím, že náš výbuch smíchu byl slyšet do Křemže a nikdo z turistů nechápal, proč se tak řehtáme.
Cíl expedice byl splněn! Už víme, že pták brkoslav, je ve skutečnosti FRODOSLAV, má čtyři nohy a dlouhé, chlupaté tělo. A táhne v neděli odpoledne přes Kluk!
Můžeme se vrátit. Ještě zastavíme na Kozí skále, na které nás Radek pobavil prohlášením, že tady byl už několikrát, ale Kluk nikdy nenašel, a potěšil vyrabováním zničeného baťůžku. Kromě grogu z něj ještě vykouzlil cukroví, mandarinky, jablka. Takže následuje piknik s vánoční atmosférou.
A pak už jen cesta dolů. Je zvláštní, jak se nám pánové rozpovídali. Po cestě nahoru bylo slyšet jen funění, to z nich ty cigarety lítaly (snad i z nekuřáků) a teď mají dechu na rozdávání.
Dole ještě zajdeme k Oršulíkům poreferovat o úspěšnosti expedice, dát si čaj a pomalu se můžeme s pokřikem: FRODOSLAVOVI ZDAR! odebrat k domovům.

[Not a valid template]